Mash - osvědčená tradice

     Již staletí představuje mash výtečný doplněk běžné stravy koní a napomáhá k regeneraci organizmu po těžké práci, při rekonvalescenci, nebo při prevenci koliky. Tradičně se mash připravoval tak, že se vařilo lněné semínko společně s pšeničnými otrubami a Glauberovou solí ( síran sodný s projímavými účinky), a koni se podával ještě teplý. Toto chutné krmivo povzbuzuje chuť i trávení, zbavuje trávicí trakt nestravitelných rostlinných zbytků potravy a zlepšuje tak látkovou výměnu.
     Zde je recept, se kterým jsem se setkal na chuchelském závodišti ( dávka na jednoho koně se podávala 1x týdně).
      10-20dkg lněného semínka
      0,25-0,5 kg mačkaného ovsa případně ovesných vloček
      10dkg pšeničných otrub
      2 kávové lžičky soli
      polévkové lžíce heřmánku
      1 polévková lžíce máty peprné
      cca 1,5 vody podle toho zda chceme nápoj či kašovitou směs.
      Do vody vhodíme lněné semínko a necháme projít varem 5-10 minut, abychom zneschopnili spuštění enzymu linázu, který ve vlhkém prostředí odštěpí z linamarinu kyselinu kyanovodíkovou. Převařením se obsah kyseliny kyanovodíkové nejen sníží, ale rovněž se zabrání jejímu uvolňování ve střevním traktu.
      Masch je třeba míchat, aby se lněné semínko nepřipálilo na dně a jelikož se uvolňuje veliké množství slizu musíte ho i hlídat, aby obsah z nádoby nepřetekl.

Pro ty z Vás co by chtěli vědět o lnu něco více.

     Jedovatost lněného semínka.
Kyanogeneze je schopnost rostlin a také některých jiných organismů produkovat rozkladem kyanogenních sloučenin kyanovodík. Předpokládá se, že v rostlinách hořkou chutí a pachem vzniklých rozkladných produktů odpuzují různé predátory a škůdce. Kyanogeny dělím do tří skupin: kyanogenní glykosidy, pseudokyanogenní glykosidy a kyanogenní lipidy. Nejjednoduším kyanogenním glykosidem je linamarin odvozený od aminokyseliny valinu.
     V semenech lnu setého (Linum usitatissimum) je přítomen linustatin a lotaustralin.
     Lněné semeno obsahuje 30-36 % tuku s vysokým podílem kyseliny linolenové, 20-23 % dusíkatých látek, 6-10 % hrubé vlákniny, 7-10 % BNLV a 2-3 % minerálních látek. Obsahuje také některé nežádoucí látky, z nichž nevýznamnější jsou kyanogenní glykosidy. Nejvíce zastoupeny jsou glykosidy linustatin, neolinustatin a linamarin. Ty nejsou toxické, ale působením glukosidázy lnu, nebo nespecifických glukosidáz pocházejících z dalších složek krmiva a činností bachorové nebo střevní mikroflóry se z nich uvolňuje kyanovodík. Obsah HCN nesmí překročit 250 mg/kg, jinak je semeno zdravotně závadné. Hlavním účinkem kyanovodíku je inhibice cytochromoxidázy, ale zasaženy jsou i další enzymy. Nejvíce jsou postiženy CNS a srdce. Otrava se projevuje nejdříve intenzivnějším dýcháním, znecitlivěním periferií, později dochází k dýchacím obtížím, tetanickým křečím, ochrnutí až k úhynu.
     Lněné semínko nikdy nepodávejte suché, neboť váže velké množství vody, a pokud překročí dovolenou denní dávku - pro koně je optimální v syrovém stavu množství 50 až 120 g denně. Pro hříbata 50 až 80 g. Kyselina kyanovodíková není závadná do množství uvedenéhé v těchto dávkách. Ve vyšších dávkách je třeba vždy vařit!!! Obsahuje enzym linázu, který ve vodě z lněného semínka uvolňuje z glukosidů HCN = kyanovodík = cyankáli. Správně by se tedy lněné semínko mělo přidávat do vroucí vody (která enzym ničí), ale protože je HCN nestabilní, varem se zničí i ten již uvolněný.
     Vaše zvíře navykejte na plnou dávku lněného semene postupně, obsahuje okolo 40% tuku, což může působit projímavě. Před zkrmováním je nutné semeno našrotovat, či podrtit - kvůli tvrdé slupce a neschopnosti koně tuto slupku ve střevním traktu narušit. Nepřipravujte si jej však na více než 3 dny, kvůli vysokému obsahu tuku drcené semínko rychle žlukne. .
     Závěr
Také dnes je mash vhodným zpestřením v krmném plánu koně. Ten je koňmi přijímán ať už jako kaše, či dokonce v tekutém stavu. Koně milují mash natolik, že jimi bude přijat jako první jídlo po dlouhé nemoci, při nechutenství i problémech se žvýkáním potravy. Mash podporuje regeneraci po těžkém závodě, vrcholném vytížení či porodu hříběte. Zvláště oblíbený bývá mash u starších a nervózních koní, jakož i při poruchách trávení, při línání a reorganizaci krmné skladby.

Tradované omyly


     Teplý mash v zimě koně zahřeje.
Množství teplé stravy je tak malé, že se to na zahřátí zvířete nijak neprojeví. Daleko účinnější je "zatopit " koni senem. Rozklad seluózy ve střevním traktu, vytváří poměrně velké množství tepla které kůň dokáže využít k ohřítí svého organismu.
      Stačí podávat lněné semínko v malém množství bez jakékoli úpravy.
Semena lnu jsou malá a kůň je není schopen řádně narušit jejich slupku. Krmivo tak projde zažívacím traktem bez jeho využití.
     Lněné semínko způsobuje vysoký lesk srsti
Různí publikující veterináři ve světě se vesměs shodují, že přínosy lněného semínka nejsou nijak významné - vliv na srst z oleje v lněném semínku obsaženém je snad částečně dán tím, že se dostane až k chlupovým folikulům (ale totéž pak platí i pro jiné oleje), spíše ale tím, že ti, kdo si dají záležet na přípravě lněného semínka, pravděpodobně věnují koni dostatečnou péči na to,aby se srst leskla.