Problémy s uvazováním koní

Uvazování koní patří k základní úkonům při manipulaci s koně, platí zde několik jednoduchých zásad.      Nikdy neuvazujte koně za otěže. Pokud se něčeho poleká, může je snadno přetrhnout a utrpět zranění. Používejte pevnou ohlávku a vodítko, které uvážete ke kroužku na ohlávce. Jestliže musíte dělat s koněm něco, co ho může vystrašit a přimět k náhlému uskočení dozadu, nejprve ho odvažte, abyste ho mohli šetrně ovládat a neriskovali přitom jeho utržení a následný útěk. Vyvarujte se takových situací, kdy se kůň brání ustupováním směrem dozadu a vy ho konfrontujete s úvazkem vodítka.      Nikdy neuvazujte koně k nepevným a nestabilnímu předmětům, jako je plot, žebřík, hromosvod u domu, betonové překlady, vrátka apod. Hrozí, že kůň tyto věci snadno vytrhne a poleká se hluku, který způsobí, začne prchat "pronásledován" daným předmětem, a tak může dojít k vážným zraněním. Ze stejného důvodu uvazujte koně provazem tak, aby se mezi kroužkem ohlávky a rychle rozvazatelným uzlem nacházelo asi 50 cm. Koně uvazujte zhruba v rozmezí ve výšce kohoutku až do výše výše očí při zvednuté hlavě. Čím výše je úvazek, tím má kůň menší možnost zabrat proti tahu. Samozřejmě pokud je kůň uvázán z obou stran hlavy bude délka úvazku větší. Neočekávejte, že váš kůň bude automaticky akceptovat tento způsob úvazku po obou stranách hlavy, Ať se jedná o klasický oboustranný úvaz, nebo křížový.      I sebe lépe vycvičený kůň může v úleku uskočit zpátky natolik prudce, že je schopen úvazek přetrhnout. V okamžiku, kdy se vodítko nebo provaz přetrhne, kůň na sekundu nebo o něco déle strne. Využijte tohoto momentu, kdy si kůň začne srovnávat myšlenky a nenásilně, a klidně dojděte (neběhejte) na úroveň jeho plece, která se nachází blíže k vám, abyste ho mohli chytit. Pokud zareagujete včas, kůň si ani nestihne uvědomit, že se vymkl vaší kontrole. Rozhodně ho slovně ani fyzicky netrestejte, neboť trest by si kůň nebyl schopen dát do souvislosti s utržením úvazku, ale spíše se posledním zážitkem tj. s chycením. Potom, opravte výstroj a pokud je objekt, který byl příčinou jeho strachu, ještě nablízku, věnujte chvíli a nechte koně se s daným objektem seznámit a svůj strach zvládnout. Nakonec ho opět přivažte. Někteří koně a zvláště hříbata se v uvázaném stavu budou bránit proti nudě žvýkáním všeho, co mají v dosahu. Chraňte svoji výstroj tím, že ji budete udržovat mimo jejich dosah, případně je zaměstnejte senem zavěšeným v síti. Odstranit tento žvýkací zlozvyk můžete také tím, že uvazovací provaz potřete nějakou ostrou směsí koření a dřevo v dosahu koně natřete výrobkem určeným proti okusování, který se nachází na našem trhu a zdravotně neuškodí koním.

Náprava pullerů.

Nejhorší problém samozřejmě představuje kůň, který po uvázání odmítá postát na místě. Vždy dbejte na to, abyste s koněm pracovali na bezpečném místě, kde je vhodný povrch, ohraničený prostor a v okolí se nenacházejí žádné nebezpečné předměty, o které by se kůň mohl zranit.      Nejefektivnějším způsobem nápravy takového zvířete (pokud jste někdy pracovali s bosalem a používali tento typ hackamore uždění) spočívá v aplikaci bosalu ze surové kůže a upraveného tak, že se nánosník nachází zhruba 15 centimetrů pod očima koně. Pomocí smyčky přivažte k bosalu dostatečně silný provaz, za který jej chcete uvázat. Konec provazu provlékněte mezi lícnicemi bosalu v patkovém uzlu a kolem obou lícnic zavažte dvojitou smyčku tak, aby se nacházela mezi provazem a koňskou čelistí. To udržuje patku bosalu, aby nesklouzla z brady. Proto koně uvažte natolik nízko, aby se patkový uzel zdvihl na úroveň nánosníku. Nyní přivažte koně zhruba ve výšce kohoutku k neporušené vrbové větvi o tloušťce zhruba vaší paže. Uvažte ho tak, aby se mezi patkovým uzlem a větví nacházelo zhruba 60 centimetrů provazu.      Jakmile kůň začne táhnout dozadu, bosal začne působit mimo zátylku hlavně na nos koně (většina trhačů vždy začne šílet, pokud se dostaví tlak na zátylek) a tímto tlakem na jinou část svého těla je trochu vyveden z míry a je větší šance, že se tomuto tlaku poddá, také větev se ohne, zmírní jeho odpor a současně zmírní snahu koně opírat se do provazu. Když kůň tah uvolní, větev vyvine tlak, který ho přiměje udělat jeden krok dopředu. Kůň se tak stane citlivým v oblasti krku a nosu. Princip celého procesu spočívá v tom, že kůň má možnost se sám rozhodnout a najít cíl svého řešení. Nezapomeňte, že to dělá sám pro sebe a aby to udělal, musí se cítit nepohodlně. Nesmí pocítit pouze svoji neschopnost uvolnit se z úvazku, takže si pak uvědomí marnost svého snažení při zpětném tahu. Někteří lidé v tomto případě používají duši od pneumatiky, která disponuje stejnou pružností jako vrbová větev, ale není ani zdaleka tak dobrá.      U opravdu velmi nebezpečných trhačů je velmi účinná metoda spočívající v omotání pevného lasa kolem těla koně v oblasti za kohoutkem. Budete potřebovat opravdu pevné úvaziště (případně samostatně stojící strom) s bezpečným povrchem a dostatečným prostorem v okolí. Na hlavě nechte koni, klasickou stájovou ohlávku, případně si pod ní připravte provazovou ohlávku. Oko lasa protáhněte okolo hrudníku koně a jeho konec protáhněte mezi předníma nohama skrz nánosník stájové ohlávky. Provlečte konec provazu skrz nánosník ohlávky, upravte smyčku tak, aby se v ní kůň cítil pohodlně a laso uvažte k pevnému úvazišti, nebo k velkému stromu, okolo něhož se kůň nemůže pohybovat dokola a zkrátit si tak úvazek. Koně uvažte také za ohlávku, ale tak aby došlo nejprve k napnutí lasa a až následně k napnutí ohlávky. Oba provazy přivažte ve výšce kohoutku koně ke kůlu. Když kůň zatáhne směrem dozadu, laso se kolem něho stáhne, což je pro něj ve srovnání s tlakem ohlávky na zátylek, daleko nepohodlnější. Opět zde hraje moment překvapení a změny tlaku. Jakmile se kůň přestane bránit, laso okamžitě přestane tlačit na jeho tělo, čímž ho odmění. Pokud pochopí a najde svoje řešení, můžete připnout další vodítko k provazové ohlávce a opět vyzkoušet jak se bude chovat na tlak v zátylku (samozřejmě laso zůstává stále okolo hrudníku). Pokud zareaguje správně a po případné první zasouvání a stažení lasa ihned vykročí vpřed, nezapomeňte uvolnit i tah na provazové ohlávce.      Bez ohledu na to, jakou metodu při uvazování používáte, měli byste tomuto chování věnovat dostatek času, až do doby, dokud nebude ze svého zlozvyku zcela vyléčen. Jediný okamžik, kdy bych "zlého" pullera odvázal v době, kdy se staví na odpor, nastává v okamžiku, když se kůň do provazu zamotá natolik nešťastně, že mu hrozí poranění.      Jestliže váš kůň uskakuje dozadu pouze příležitostně, nebo pokud se chcete ujistit, že už to nikdy neudělá, použijte některou z výše uvedených metod a šetrně jej zkuste vyprovokovat k zlozvyku trhání se na úvazišti aplikací různých předmětů, které ho nemohou po jeho reakci zranit. ( vlaječka, plastový kbelík, igelitový pytel). Koně vyzvete, aby zatáhl směrem dozadu a umožnil vám tuto lekci aplikovat. V dalším případě po něm požadujte, aby vám ukázal natolik velký respekt vůči vašemu provazu, že se do něho neopře. Bez ohledu na vytvořený respekt však nezkoušejte koně nutit k tomu, aby se do provazu opřel. Ať už používáte jakékoliv vybavení, musí být silné (neroztrhatelné) a působit natolik razantně, že to koně odradí od jeho testování.      Nezapomeňte na to, že výše popsané metody je třeba aplikovat s chladnou hlavou a dostatkem zkušeností a předvídavosti, neboť musíte počítat s tím, že i při zachování všech možných bezpečnostních opatření, vždy půjde o práci se zvířetem, které bude mít strach, nebo bude hodně rozčileno.      Pokud vám však výše popsané metody připadají příliš drastické, nehumánní, nebo myslíte si, že kůň na aplikaci těchto metod příliš cenný, případně je kůň váš "miláček a zlatíčko", tak že nesnesete, aby trpěl otoky a oděrkami, potom nepočítejte s tím, že se něco změní a vy budete muset na všech akcích a závodech zajistit nepřetržitý dozor někoho, kdo bude muset koně držet na ruce, neboť jen tak budete mít jistotu, že nedojde nebezpečné situaci, kdy se kůň utrhne od úvazku v cizím prostředí, zraní sebe, nebo někoho v okolí a možná zrovna ve chvíli kdy budete přebírat cenu za vítězství.