Problémy s voděním koní

K nejzákladnějším potřebám od doby domestikace koně, byla a je manipulace s tímto velikým a silným zvířetem. Převést koně z místa na místo není často tak jednoduchý úkol, jak k němu většina lidí přistupuje. Nakonec statistika jasně vypovídá, že mezi nejvíce úrazů u koní, patří právě jejich vodění.      Koně ovládají několik způsobů, jak znepříjemnit tento úkon lidem, kteří je vodí. Mezi tyto zlozvyky patří tak nepříjemné projevy chování, jakými je kousání, vzpínání se, útok kopytem, útěk, odskakování s následným vyhazováním a tisknutí se na člověka.      Prevencí každého úrazu je dodržování zásad bezpečnosti. Největším a nejčastějším porušením bezpečnosti, je vodění koně pouze za ohlávku. Jestliže ho něco vyleká a on prudce vztyčí hlavu, jak má zakódováno ve svých genech, nebo když ho musíte převést přes něco, co ho donutí zvednout hlavu, kvůli udržení rovnováhy, nastane problémová situace. Kůň vás přitáhne svým pohybem k sobě, tak že se mu dostáváte do prostoru předních nohou a pokud ještě zjistí, že s hlavou nemůže podle potřeby pohnout, může zpanikařit a pokusí se vytrhnout. Jelikož lidé mají reakce pomalejší, než bývají reakce koně, je následná situace velice nebezpečná, neboť nestačí včas uvolnit sevření ohlávky a koně pustit. Pamatujte, že vodítko v dostatečné délce je hlavně bezpečnostní pomůckou pro vás a nenechávejte se přemlouvat tvrzením o absolutní spolehlivosti koně. Vždy jde o vaše zdraví a u koně budete vy, nikoli ti, kteří se vás snaží o bezpečnosti situace přesvědčit.

Kopání, kousání, vzpínání se, vyhazování a útočení patří ve vzájemné komunikaci koní ve stádě ke zcela přirozeným reakcím, které zpravidla, pokud se nejedná o koně okované, nepůsobí větší škodu. Jiná situace však nastává, když se kůň stejným způsobem začne takto chovat vůči lidem, kteří jsou mnohem slabší, a jejich tělesná konstrukce je snáze zranitelná.

Útok zuby

Ať se jedná o pouhé "oštipování" až po opravdový útok zuby, vždy jde u dospělého koně o selhání člověka při jeho výcviku. Nejčastěji se jedná o toleranci projevů hříběte, které se snaží stále lidí dotýkat, nejprve pysky, ale s růstem přitvrdí a problém se začíná prodlužovat. Většinou je chybou nedůslednost, která ještě více hříbě plete (jednou je prohřešek tolerován, podruhé je hříbě potrestáno) a nutí ho celou věc "vyřešit" po koňsku tj. rozhodnout o postavení ve skupině a své "útoky" zuby frekvenčně stupňuje.      Útoky zuby v průběhu vodění můžete odstranit tím, že koně necháte naběhnout na váš loket, tak že si ani neuvědomí, zda se uhodil vlastní vinou, nebo jste mu loket nastavili do cesty pohybu hlavy úmyslně. Začne být ostražitý a více Vás sledovat, ale musíte počítat s tím, že se tato situace může opakovat klidně i 100 až 300x.      Koně jsou zvyklí prosazovat své požadavky stálým opakováním a vlastně se tak prosazují i ve stádě, až dotyčný jedinec ustoupí, aby měl klid. Chce se to opravdu obrnit trpělivost, být stále ve střehu a důsledně trestat tento prohřešek. Pokud však chcete koně během jeho snahy o kousnutí plácnout, vždycky zareagujete příliš pozdě a kůň si z toho může dokonce vytvořit hru, která se podobá jejich hrám na to, kdo bude rychlejší, kdo stačí svého "soupeře trefit" a sám přitom uhnout před "protiútokem protivníka".

Vzpínání

Kůň, který se vzpíná a stávkuje při vodění, si dobře uvědomuje, že v dané situaci není vodič pánem situace. Tento druh neposlušnosti vyžaduje okamžité, rázné zakročení. Pokud se kůň zvedne nahoru, rázně jej strhněte do strany a "zaútočte" mu na záď. Kůň na další vzpínání nemá čas, neboť musí uhýbat zádí. Počkejte, až jej snaha být v pohybu přejde a nechte jej stát jako odměnu, s případným pohlazení, podrbáním. Opět záleží na tom použít trest ve správný okamžik. Pokud se kůň vzpíná z důvodu útoku nebo ve snaze o neuposlechnutí, potřebuje ráznou nápravu bez ohledu na jeho stáří. Je-li však pouze vyděšený, nezakročujte. Pokud se toto chování vyskytne, je lépe se vrátit o krok zpět a věnovat se obratu zádě a tím získat nad koněm více kontroly.

Bezpečí osobního prostoru

Někteří koně jsou tak nevychovaní, protože se s nimi, jako s hříbaty nikdo nezabýval, nebo tuto práci bagatelizoval a oni jsou přesvědčeni o své nadřazenosti vůči člověku. V takovém případě je jedním z těchto zlozvyků i uskakování, někdy i s vykopnutím po člověku, případně se snaží prchnout. Kůň náhle otočí hlavu od vás a vyrazí pryč. Pokud vás však tímto způsobem opustí, vždycky vyhrál. Základem nápravy tohoto zlozvyku je provazová ohlávka, se kterou máte daleko větší šanci koně zastavit, než na klasické stájové ohlávce, na které vás může snadno táhnout jako na saních. Pokud se kůň rozhodne k tomuto manévru, opět jen záleží na vaší včasné reakci. Povolte mu o něco vodítko, uskočte do strany, pokuste se s veškerou svou silou provést trhnutí vodítkem zpět. Opět je vždy lepší prevence a procvičovat v uzavřeném prostoru práci na ovládnutí zádě, plecí a těla koně, než se s ním zoufale prát taháním za hlavu.      Někdy věci zajdou tak daleko, že je nutné použít tzv. "kovbojskou smyčku", neboť kůň jde natolik proti tlaku, že se postaví na zadní a lehne si celou vahou proti provazové ohlávce. Kovbojskou smyčku upřednostňuji před opravdu nejtvrdším řešením - řetízek omotaný okolo stájové ohlávky přes nos, jako dočasné řešení, než kůň začne opět vnímat tlak a bude ochotný se mu poddat.      Koně, který přehlíží, že se pohybujete před ním, nebo se natlačí do vaší blízkosti, musíte důsledně vracet do prostoru, kde je jeho určené místo. Jednejte vždy tak razantně, jak jste jenom schopni, neboť se vždy jedná o hrubé porušení pravidel komunikace. Zvedněte ruce, zavlňte vodítkem, případně roztočte vodítko směrem proti koni ( v tomto případě točte vždy směrem do země), nebo mu zahrozte rukou s prsty zahnutými, jako byste měli drápy, ale neuhoďte ho. Pokud ani toto koně neodradí, klepněte ho spodní hranou "hrozící" dlaně do lebky (kůň se lekne, neboť "úder" rezonuje lebkou zvířete). Ve většině případů kůň poslechne a ustoupí. To koni naznačí, že jste jeho pánem a že se musí vrátit zpátky do řady. Pokud budete koně tímto způsobem udržovat na určeném místě, můžete předejít tomu, že se na vás bude tlačit, šplapat Vám na nohy, nebo že vás při vodění srazí k zemi, jen proto že se cítí více ohrožen, než je jeho respekt k vašemu prostor.

Vypouštění do výběhu

Když některým koním rozpínáte ohlávku, doslova se třesou nedočkavostí, abyste je už vypustili do ohrady nebo na pastvinu. Statistiky uvádějí, že je to nejčastější uváděná situace při úrazu u koní. Jedná se o vytvořený zlozvyk, který ho nutí předčasně vyrazit směrem od nás. Nebezpečí se skrývá v tom, že takto příliš rozrušený kůň, nebere ohled na to, zda jste ho již odepnuli a předčasným odskočením vás zraní na ruce, nebo strhne k zemi, případně v okamžiku odskočení po vás vyhodí.      U takového koně, je třeba začít pracovat na základech a ovládnout hlavně záď a plece tak, abyste při vstupu do ohrady dokázali s koně bez problémů manévrovat aby se uklidnil, uvědomil si kdo velí a dokázali ho bez problémů otočit zpět hlavou k výběhu a teprve potom jej odepnout. Tímto manévrem si zajistíte, že nehrozí možnost toho, že by vás kůň mohl zasáhnout zadními kopyty, neboť kůň musí nejprve udělat obrat a tento manévr máte pod kontrolou. Pokud se Vám bude zdát, že se kůň snaží natočit k vám zádí, zvedněte ruce nad hlavu, případně zatočte vodítkem, abyste si ubránili svůj prostor.

Závěr

Vždy bude záležet na vás, jak budete schopni číst koňské myšlenky a záměry, zda budete důslední a budete opravovat tak dlouho dokud nedojde k nápravě, jak budete trestat a později pouze vyhrožovat trestem až bude stačit pouze náznak pohybu, abyste si sjednali pořádek.      Opět je třeba zdůraznil, že základem ovládnutí koně je schopnost ovládnout sám sebe, jen tak mohu své požadavky srozumitelně koni předložit. V opačném případě vám nepomůže, žádná rada ani sebelépe napsaný a zpracovaný text. Děkuji sl.Rambouskové za doplňující foto k článku.