ZPĚT K ZÁKLADŮM

Stále s opakující chyby v základech práce s koněm mne inspiroval, tyto požadavky pojmenovat a shrnout do deseti základních bodů:

1)	Osobní prostor.      Velice nekompromisně a rázně hájit svůj osobní prostor, to znamená prostor představující kruh o průměru cca 1metr. Kůň do něj smí vstoupit pouze, pokud je k tomu vyzván. Nedodržení této zásady je to vždy pro koně velikou výzvou k měření sil. Myslím tím nejen drzé tlačení na člověka, ale i to nenápadné a jemné postupování do mého prostoru maskované jemným očicháváním.
2)	Doteky.      Kůň by měl snášet doteky kdykoliv a kdekoliv po celém jeho těle, bez známek strachu či vzteku. On se může dotýkat člověka pouze v případě, že je mu to dovoleno.Ženy neodolají, když koník začne jemně pysky zkoumat jejich ruce apod. Toto mohu tolerovat, případně si to vychutnávat, pokud sám koně drbu hladím, jsem v jeho osobním prostoru a kontakt jsem začal vyhledávat já. Samozřejmě pokud kůň má tendenci oštipovat a být vlezlý, musím být spravedlivě důsledný a držet si koně více od těla.
3)	Slunečnicový efekt.      Je vždy lepší vidět obě koňské oči, než obě zadní kopyta. To je další pravidlo, na které nesmíte zapomínat stále při jakékoliv manipulaci s koněm si ověřovat, zda kůň pracuje správně zádí (většinou se ty sebeklamy o té kontrole projevují vždy ve vypjatých situacích). Pro koně byste měli být tím, čím je pro Slunečnici, Slunce.
4)	Vyváženost.      Naše požadavky by měli být vyvážené tak, aby je kůň vnímal hlavně ze své emocionální stránky. Pokud například budete vyžadovat ustoupení zádě, nesmíte zapomínat též procvičovat přistoupení k zádi. Učit koně, aby vycítil, co po něm chcete.
5)	Kontrola nad kopyty.      Ovládnout nohy koně. Získat si jeho důvěru, aby si nechal nohy nejen klidně zvednout, ale i klidně položit, v pozdějším stavu výcviku i s nimi bez problémů manévrovat dopředu i dozadu, před i pod tělem.
6)	"Vypnutí koně".      Jakýkoliv výcvik je možný pouze s klidným a uvolněným koněm, který není ztuhlý, nebo se nemůže soustředit pro bolestivý tlak. Pokud se kůň rozčílí, nebo jej požadavek natolik rozzlobí, že vybuchne, potom je jediným řešením nechat ho vybouřit uklidnit a požadavek zopakovat. Po splnění je odměnou klid, uvolnění.
7)	Působení tlaku.      Kůň by se měl naučit správně a ochotně reagovat na tlak v jakékoliv podobě a intenzitě. Tlak není vždy pouze nepatrný, z důvodu abych koně nerozrušil, ale v situacích kdy potřebujeme rychlou reakci, nebo odmítá správně reagovat, může být i silnější. V okamžiku střetu požadavků dojde navíc ještě k tlaku, na který pokud se s ním kůň nikdy nesetkal může reagovat zcela opačně a situace se může ještě zhoršit.
8)	Přizpůsobení civilizaci člověka.      Vystavovat koně postupně požadavkům, jaké na ně klade prostředí člověka. Seznamovat ho a vystavovat stresovým situacím na předměty, se kterými se dnes již zcela běžně setkává v přírodě, do které vstoupil člověk.
9)	Rytmizace.      Používat pro koně pochopitelnější způsob práce způsobem rytmického opakování s přestávkami na uvolnění. Rytmus a stereotypní postupu jsou pro koně ohromně uklidňující, neboť mu umožňují předvídat následující situaci a lepé se s ním vyrovnat.
10)	Důslednost.       Požadavky na koně kladené musí být neměnné, stále a dodržované. Lidská tolerance, zapomnětlivost, nepozornost je pro koně velice traumatizujícím zážitkem, který v koňském světě neexistuje. Nezapomínejte! Koňský svět je černobílý.